aktualizováno: 05.06.2023 09:24:13
Vše co chcete vědět o HONDA VTR SP1 a SP2
Okruhové ježdění |
|
Slovakia Ring Michael Fiala Honda VTR SP klub 17.-18.07.2022 Tentokrát bylo agenturní ježdění s Michaelem Fialou na Slovakia Ringu poněkud zvláštní. Prozradím, že sice Milleeek jako obvykle motorku (no motorku… Aprilii RSV V2) připravoval na poslední chvíli, takže si nestihnul ani nakoupit jídlo, protože to má do obchodu dobrých 300m, ale překvapivě mu na okruhu všechno fungovalo. Nic mu z ní neteklo, nepřebývaly šroubky, brzdy brzdily, vodiče vodily a tak se nudil. Oblíbený „Kontejner na jebky“ tak tentokrát zůstal prázdný. Za naši českou tlupu byli přítomni tito účastníci zájezdu: Bejbyn – Honda VTR SP2 Véna – Honda VTR SP1 Pavel – Honda VTR SP1 Milleek – Aprilia RSV 2V Víťa – Aprilia RSV 4V
První výzvu představovalo již zabalení 3 motorek plus profi párty stanu, kombinéz, helem, vozíku s nářadím, židlí, stolku, náhradních pneu, atd. atd. do jedné dodávky.
Pavlem navrhovaná skoro nová dodávka délky 4,7m z půjčovny Chodura byla Milleekem zamítnuta jako hrozně drahá a že prej sežene něco levného z Polska. Sehnal…. Ale po zhlédnutí fotek hned sám a rád uznal, že množství rzi a promáčklých míst nesvědčí o péči půjčovatele. Jestli jste někdy pili levný chlast z Těšína, tak víte, o čem mluvím. Vybral tedy verzi délky 3,7m, (která na osobu na 3 dny vycházela jen o 200Kč/osobu na 3 dny levněji než 4,7m Chodury) z půjčovny z Ostravy, což pro 3 motky včetně vybavení je opravdu málo a na spaní ve třech lidech je taky nedostatečná délka, když matrace má 2metry… alespoň tak to viděl Pavel. A měl pravdu… Bejbyn už musel spát v polosedě, protože se do dodávky jeho matračka nevlezla celá. Ale někteří Indové spí v této poloze celý život. V této souvislosti ušetřených 200Kč Pavel proto zavedl novou jednotku soustavy SI - jednotka lakomosti – „1 milleek“. Bejbynovi totiž kvůli přeplněné dodávce ohnul koncovku výfuku a tak se ušetřených 200Kč jistě vyplatilo. Jebka dodávka kromě toho, že měla vodu v chladiči pod spodní ryskou, navíc svítila pouze pravým předním světlometem asi 2m před auto. Na dálkovou jízdu ideál! Opravy se ujal profík Víťa a sluší se mu poděkovat za opravu. A taky Vencovi, který poskytnul žárovku H7, protože v dodávce žádná náhradní nebyla.
Millkovi se ale jeden technický problém přece jen nevyhnul. Jelikož oproti minulým letům mírně „zmužněl“, museli mu vždycky dva kamarádi pomáhat, zapnout se do kombinézy. Po zapnutí nemohl v kombošce moc dýchat, v obličeji nám trochu modral a nemohl se v ní volně hýbat. Už holt ani ten Hubík není, co býval, ale jaký tlak vydrží zipy jeho kombinéz, je prostě obdivuhodné…! Hubíka laciné výrobky z Pákistánu nemohou ohrozit.
Zatímco všichni z teamu už vypadají jako profi jezdci – lamináty, nahříváky, jednodílné kombinézy, tak Pavel jako jediný považuje za důkladnou a poctivou přípravu na okruh sundání zrcátek, blinkrů a přelepení světel americkou páskou. ;-) Ostatně jako jediný na Slovakiaringu byl poprvé. A jako obvykle si bezpečně kroužil v modré skupině s časy, které tam obvykle dosahují jezdci z chráněných dílen.
Aby si připadal více jako závodník, tak si alespoň během okruhové STK spálil lýtko o výfuk. Skvrna o průměru 8cm mu tak dodnes připomíná, co udělal ten den blbě. Počasí nám přálo – po oba dny jsme měli +31stupňů ve stínu a tak mohly mokré pneu s DOT 2011 zůstat ležet pod dodávkou, kde je jim stejně nejlíp. Kromě nás byli na okruhu ještě další 2 jezdci na SPčkách. Jeden s vysokými řídítky. A ten druhý ostatní pěkně štval. Jezdil totiž lepší časy než naše skupina. To se ale dalo čekat, protože měl na kapotách USA barvy Ben Bostrom. Po sejmutí helmy se ovšem zjistilo, že je pánovi 61 let a motorku má v sériovém stavu. Tím je naštval ještě víc! J Venca bohužel poznal klouzavost jedné zatáčky, kde mu uteklo přední kolo a nedobrovolně na svém SP1 provedl tváření za studena – stupačka, nádrž, řídítko. Toto mu znemožnilo účast na další vypečené akci – Pannonia Ringu na konci srpna, kde nám pak chyběl.
Pavel, kterému byly trnem v oku lepší časy kamarádů, se ostatní snažil zabít třemi dovezenými cuketami, které dával na gril, kam podle Milleeka patří zásadně jen maso! A cukety jsou vhodné pouze pro podpal grilu… Tak si je nakonec skoro všechny musel sníst sám. Akci jsme, až na Vencovo klouzací extempore a Víťovu silnou migrénu, zhodnotili jako úspěšnou, mne osobně po počáteční nedůvěře v nový okruh Slovakia Ring nadchnul a těšili se na další – Pannonia Ring.
To ale ještě nikdo ze skupiny netušil, co ho tam čeká… Galerie fotek hýr.: https://babynek.rajce.idnes.cz/Slovakiaring_2022/     Okruhové řádění aneb my a naše ježdění...
2022 - Slovakiaring Véna, Pavel, Baby, Mílek a Viťan (3x SP a 2x RSV)
Po delší odmlce sem dávám fotky z letošního slováče. Pokud najdu čas tak snad i něco sepíšu ;)
   Odkaz na všechny fotky: https://babynek.rajce.idnes.cz/Slovakiaring_2022/
2014 - Automotodrom Brno - volné jízdy, R Jirka
Zdar pánové
 Právě jsem se vrátil z Brna a říkám si , že napíšu takový malý reportík  Pro začátek musím pochváliti Espéčko , že to je na své roky pořád dobrá a troufnu si říct i ještě konkurence schopná holka. Zajel jsem si jen dvě jízdy což není moc ,ale pro mě a moji fyzičku to bylo akorát V první jízdě jsem se vysloveně trápil  jiné gumy ,rok je dlouhá doba a bylo to znát , ale i přez jednoho kačírka jsem se s tím popral po Espečkovsku a čas taky tomu odpovídal 2.34  Po pauzičce a dopingu  jsem vyjel na trať s úmyslem se trochu zlepšit ať si netrhnu ostudu jako v první jízdě.V Druhém kole zase kačírek a na stejném místě ( je to když jedete do kopce na cílovku a je levá a pak pravá a cílovka...tak v té první levé to bylo dvakrát a na stejné místo.Ale to mi nevadilo, pač jsem se začínal zlepšovat a najednou jsem viděl ty nedostatky v mé jízdě a rezervy motorky a snažil se to změnit. V šestém kole z toho byl hajdsajdr jako kráva při výjezdu ze Schwoncovky, typuju hodně do strany , vykoplo mě to ze sedla ,že jsem na tom lítal jak hadrový panák,ale neshodilo naštěstí...ubral jsem plyn a po chvíli se to srovnalo ...uf uf  ...zlaté Espéčko...kdoví jak bych skončil mít pod sebou 4val co má nahoře kopanec  Poslední kola jsem dokroužil v průměrném a standartním tempu. Čas jsem zlepšil na můj zatím nejlepší výsledek 2.29...což na Knedlika nestačí,ale makám na tom Přez to všechno konstatuji , že mé Espéčko je prakticky v základu a myslím ,že má na to zajet čas blížící se 2.20 ...jen to chce dobrého řidiče který to skutečně s dvouválem umí. Já ryskovat moc nechtěl a trochu se s tím pral nebo vlastně hodně si myslím....byla by to škoda zbírat ze silnice. Je to jenom o tréningu a talentu Tak nějak se na to dívám a neříkám , že správně, tak mě moc nekritizujte A brouk v hlavě stále hlodá .....kdy bude další Brno ?  JirkaTo Jirka: neboj Jiříku, neboj, bude brzo...... Hlavně s tím neflákni, já měl největší problémy s "nákluzem" do hajsíka v pravé při výjezdu na cílovku. Díky za reportík. Sobi
   2014 - Automotodrom Brno - Racetrack, Kedlík a Sobík :D
S okruhama se letos roztrhl pytel…. Teda aspoň u nás v klubu. Jestli je to tím, že přibyli i mladší členové, kdo ví. Ale Baby byl na Pannonce, Fuji s mojí „bývalkou – SPčko rozuměj :D“ řádí v Mostě, Lubor , Jirka, Knedlík a já pořád koketujeme s Brnem a tak nezbývá než se podělit o zážitky a že jich bylo…… :D
Krátce po srazu na Vysočině se bavíme s Knedlíkem, jestli Cabínku nevytáhnu na okruh, že má zaplaceno s Racetrackem 14.7.2014 a ať jedu taky….. Prej když mám „naladíno“…..
Upřímně, moc se mi nechtělo, jenže taky jsem si řekl, že poslední moje okruhové ježdění bylo ve SPA v květnu 2013 a v Brně naposled 2012. Koukám na stav účtu, no to bych měl zvládnout :D
A tak padlo rozhodnutí v neděli odpoledne, že v pondělí brzo ráno vyrážím i s manželkou do Brna. Jeden telefonát Michalovi Mulačovi jestli se do nějaké grupy vlezu a bylo rozhodnuto definitivně. Mimo jiné jsem zjistil, že taky vyráží známí Zdeněk a Katka z Jeseníku se svou ZX10kou a tak jsme v pondělí ve čtyři ráno dali sraz a tradá do Brna. Cestou jsme se náhodně potkali na nájezdu u Litovle s Knedlíkem a tak nás jela malá kolonka vstříc automotodromu. Počasí dle předpovědi vypadalo slibně, i když při dojetí na okruh jsme přemlouvali Rákosníčka, aby tu mlhu rozpustil….. Tak se taky během prezentace stalo a čekal nás krásný den. Přijal jsem nabídku na ubytování u Zdenála ve stanu a tak jsme se začali chystat.
  K tomuto obr. se váže SMS od Knedlíka: "Tak takový mám pohled na věc" :D A dva borci s SP klubu :D :D
Vše se seběhlo tak rychle, že mi až na okruhu došlo, že vlastně nemám gumy a posléze další věci, které mě dost trápily….. Předek v řiti úplně a zadek sice dobrej, ale vše standart silnice. Což při vyšších teplotách není nic moc a zavání to průšvihem. Navíc, v podstatě neseřízené tlumiče, které byly po repasi a které jsem chtěl seřídit, což byl můj primární cíl pro návštěvu Brna. Jako další test pro ježdění jsou nové adaptéry na radiálky Brembo vč. nových třmenů.
S Knedlou a Zdenálem jsme vyrazili na zápis a rozpravu. Poprosil jsem Michala Mulače ať mě hodí do nejpomalejší skupiny, že chci seřizovat. „Sorry mám tam plno, za kolik to jezdíš, No….. 2,20 – 2,25…. ALE!! Takže B2, jinam to nejde… OK Díky. Kolik platím? 5000,- s transpondérem. Jůůůůůůůůů fičák, chtěl jsem původně uloupit tak dvě jízdy, ale nakonec tedy celý den. Knedlík měl objednáno předem a tak začal jako první ve skupině C, což se později ukázalo jako zbytečné.
  První jízda: teplota se pomalu a jistě šplhala nahoru a mně začalo docházet, že to bylo velmi ukvapené rozhodnutí jet kroužit. Jasně tlumiče +/- poladím, jenže jsem zapomněl, že mám nasazenou nádrž s podpisem C.Edwardse, hodně blbej nápad s ní vyrazit. Tak hlavně opatrně. Tlumiče jsou v základním doporučeném setupu. Jdeme na to. Motor po úpravách jde pěkně rychle do otáček, SUPER!! Pomalu beru za páčku přední brzdy a zkouším, jak se to všechno chová. Dobrý zatím nic neupadlo :D . První kola jsou seznamovací s novými díly a tak je čas začít jezdit. První ostré brždění po nájezdu do třetího kola. Ouha!!!! Málem jsem šel na tlamu. Tlumiče na dorazu a v nájezdu vlastně netlumí, to jsem si vyzkoušel následujících pár kol ještě několikrát , do toho se přidala přehřátá guma…. Moje hodnocení po? Boj o holý život. Tlumiče chodili na brzdách na doraz, odskok blbě, guma na předku vůbec nefungovala, proč by taky měla, když byla po smrti, že! Hrůza!! Jak já si nadával.. Ale v podstatě vím co je špatně a co s tím udělat. Po slezení z motorky přišla Katka a říká: „Tak to máš za 2:51…… Věděl jsem, že to stálo za starou belu, ale až takhle? Fuj! Zdenál přišel za mnou a ptá se co se děje, kecáme, já náladu pod bodem mrazu, pak koukáme na gumy a říká, ty vole, mám tu docela slušný Pirrelky chceš? Kouknu na ně a říkám si, že je vezmu, protože takhle to nejde. Jenže už nebyl prostor na přezutí, přišel čas na druhou rundu. Přitáhl jsem kompresi o dvě čáry a odskok taky o dva zuby.
 V průběhu druhého ježdění se tlumiče chovaly o kousek lépe, ale ty pryže….. No nic pokouším se přežít. Ve třetím kole mi při brždění do Céčka vyskočila čočka z pravého oka, byl jsem hodně sprostej. Vidím kulový, proč já vůl si nevzal brýle. Po dojetí do boxu se Katka ptá Zdenála a mě jak to šlo a říká časy, Zdenek 2:28 a já zase v prd..i 2:47. Vysvětluju co se přihodilo a Katka mi kouká do očí jestli vše je OK (je to zdravotní sestra). Máš náhradní? Nemám!!!! Další chyba! Nicméně čas kvapí a já rychle začal předělávat pneumatiky. Takže sundat brzdy atd. Vše vyměněno a nachystáno do třetí rundy. Na tlumičích jsem provedl další změny a snad to pomůže.
  Gumy nahřátý a tak zahájím třetí pokus, říká se, že na posranýho i hazl spadne…. Hned v nájezdu do druhého kola mi vypadla i druhá čočka. Zbytek třetí rundy jsem dojezdil „ na slepo“ s výsledkem 2:40 a měl jsem toho regulérně plný zuby. Chtěl jsem to zabalit a jet domů. Ne Knedlík, ten si dal 2:26 a svítil jak sluníčko. Zapomněl jsem podotknout, že Knedlík nevzal na okruh SPčko, ale pořídil si šestku Suzuki okruhovku.
  Nastala pauza na oběd, ukecali jsme s Hankou Knedlíka ať jede s námi a to se později ukázalo, že Knedla díky nám přišel o závod, i když Knedlíčku, možná jsi i rád, protože v závodě SSP byla hromadná nehoda. Čert ví jak by to dopadlo J. Ono totiž v průběhu obědové pauzy došlo k rozřazení do skupin dle časů a také registrace do závodu. Já při své „kondici“ rovnou závod vzdávám. Také mě přeřadili do Cčka a Knedlíka zase z Cčka do B2ky. Po obědě si půjčuju od Katky brýle a zbytek jízd jezdím už na pohodu s brýlema. Na můj vkus bylo až moc pádů v průběhu dne a některé končily i odjezdem sanity. Nic moc. Výsledkem dne bylo jakš takš seřízený tlumení, vyzkoušená funkčnost brzd a hlavně celá motorka i já, a že jsme měli na mále oba vícekrát.
A jak se na to dívám s odstupem? Určitě nechci rozbít něco, co tak opečovávám.
Poučení? Už nikdy nepojedu nepřipraven!!
Zdraví Sobík
pár foteček......
    2014 - Pannonia ring - Baby
Po necelých třech letech nastala opět ta chvíle, kdy nervózně čekám, až klakson na pořadatelské věži okruhu ohlásí start mé skupiny. Nasoukán do kombinézy v nepříjemných 40 C ve stínu přešlapuji kolem motorky a čekám na příhodný okamžik pro sundání nahříváků. Klakson troubí a já vyjíždím poprvé na dráhu a v očích se mi musí lesknout radost i zděšení … J
Ale popořadě J. Po dlouhém plánování rodinného rozpočtu a sem tam nějaké fušce navíc se mi podařilo něco přišetřit a objednal jsem si u Michal Fialla Motorsport dvoudenní ježdění na Pannonce. Týden před, mě čekalo shánění všech potřebných nezbytností, abychom si tyto dva dny užili co možná nejlépe. Naše osádka se skládala z mé maličkosti na SP, Míllka s RSV, Zuzou s Daytonou a Kuzmou, který sedlal třetí dvouválec RSV. Na to že nám vycházeli 2a ¼ válce na osobu tak jsme si myslím nevedli v dnešní konkurenci překoňováných čtyřválců vůbec špatně J. Gumy jsem si sušil ještě z roku 2011 v garáži jednou jeté v Brně, Pirelli Superbike Pro.
Odjezd byl plánován na úterý 10.6.2014. Mílek a Zůza jeli dodávkou a já s Kuzmou jsme vyrazili s vozíkem. Ten jsme si přichystali už v neděli, jelikož v úterý nás oba čekal ještě pracovní den. Úmorné vedro nás až tak netrápilo a klimatizace v koktě nám pěkně posloužila. Na místo určení jsme dojeli se zapadajícím sluncem a pěkně vyšťavení. Odměnou byly vychlazené plzně v přenosném chlaďáku. Než jsme dorazili, tak už Mílek stačil postavit stany. Vybral strategické místo, kde všude bylo daleko J. Po vybalení jsme ješte stihli nastartovat nový grill a usmažili jsme si večeři. Dvě piva a náročný den udělali svoje a tak jsme šli brzo chrnět.
Ranní probuzení byla klasika, všichni vypadali jak po týdenním flámu. Povinná registrace, nafasování nálepek a taky povinné školení od majitele agentury, abychom se na trati nechvoali jako prasata a respektovali značení traťáků. Rychle se vše chystalo na první vyjetí. Samozřejmě neodpadla povinná návštěva oné místnosti a to hned opakovaně..jó stres je sfiňa J.
 … Klakson troubí a já vyjíždím poprvé na dráhu a v očích se mi musí lesknout radost i zděšení…vyjíždím…první kolo je hrůza, vůbec neznám trať. Brzdím buď moc brzo, nebo přibrzďuji, případně brzdím i v zatáčce. Nejspíš celá skupina se přese mne převalí. Přemýšlím, jestli druhá nejrychlejší skupina byla dobrá volba, teda zařadila mě tam agentura a to s nic moc časem ze Slovakiaringu 2:32. Snažím se zapamatovat si aspoň v první jízdě celou trať a občas se za někým vyvést, pokud to jde. Poslední kolo je za mnou a já dojíždím se smíšenými pocity do depa … pohled na časomíru 2:54 na kolo… uf to je čas. Zbytek spolunocležníků na tom taky není o moc lépe, což mě uklidňuje. Svléknu kombi, protože v tom vedru to nejde vydržet a s Kuzmou už plánujeme, jak v odpolední pauze nafoukneme a naplníme malý bazén, co sebou přivezl. Člověk se ani nestačí nadechnout a osvěžit se a je tady další runda. V té už to vypadá lépe (rozuměj, nepřesypalo se přese mě celé pole, ale jen asi půlka). Začíná mě to konečně bavit a občas se i někde strefím do zatáčky. V poslední rundě před odpolední pauzou prvním kole dojíždím nějaké dva němčoury, chvíli se jen tak vezu a koukám, kde bych to na ně zkusil. Rozhodnu se, že to bude v 10 zatáčce, viz obrázek. Už v dlouhé 9 zatáčce se rovnám na vnitřek, ale bohužel mě druhý němčou zavíra v rychlosti něco kolem 150km/h, jdu hodně na brzdy a míjím jeho zadní kolo o centimetry. Motorka se rovná a tlumič řízení má práci. Řídítka lítají ze strany na stranu a já už to vidím bledě. Vlítávám do kačera, stále se zuřivě držíce rozkmitaných řídítek. Ještě že je zde dlouhá zóna. Kačer mě trochu přibrzďuje a i motorka se uklidnila. Uff… to bylo o fous. Když si představím, že je to teprve druhý výjezd na trať a mohlo ježdění na pannonce skončit, tak mi zase zapíná mozek a ukládám si do paměti: „hlavně neblbni, užij si to a doraž v pořádku domů!“. Otáčím moto směrem na trať a mávám na traťáky vedle na věži, že je to ok. Další kola se snažím rozdýchat předešlý zážitek a soustředím se na plynulost. Po dojetí do depa koukám na Racechrono a říkám si to je blbost, ale v předposledním kole jsem dal 2:26,65, jdu to ještě ověřit na ofiko časomíru a je to tam! Čumím jak puk.Z notně veselejší náladou jdeme nafouknout bazén a načepovat do něho aspoň 10cm vody J. Osvěžení je to parádní. Následně pak po každé jízdě hned letím v trenkách do bazénu. Odpoledne už to nijak moc nehrotím a říkám si zítra je taky den. Jedna runda je zastavena na červenou, takže odjety jen dva kola, ale zase večer je open pitline tak se člověk může 45min vydovádět. Večer jdeme na jedno pifko do místní restauračky. Vyplázneme něco kolem 2,5 eura a vrháme se na přípravu masa na grill. Na pokec dojdou další čeští kluci (Ozzy, James, Miloš) s birnenschnapsem a tak se nám to vykládá a pije. Od někud se najednou vynořil přímo majitel agentury mr. Fiala, tak ho zveme ať si s námi dá pifko (hajzlík mi vypil dvě plzně, ale mám za to super triko :D). Kecáme o všem možné, o dalších plánech na příští rok o organizaci a zneužíváme toho, že tady sedí, tak z něho taháme moudra a zajímavé historky. Hodiny se značně posunuly a tak kolem 12h jdeme všichni chrnět.
Ráno se vymotávám z vozíku, kde jsem chrněl s ospalýma očima něco kolem 7h ráno. Je to hnus, už si nedokážu ani přispat J. Jdu se kouknout na přeřazení skupin a čeká mě opět technická (zde se dělá každý den). Safra, jsem přeřazen do pomalejší skupiny, ale je to z důvodu, že z původně tří skupin + motoacademie se vytvořili plnohodnotné čtyři skupiny a já jsme na hranici. No noc, tak změna samolepky a taky náramku. Ten kontrolovali vždy před vyjetím, ale jen vždy poprvé po přeřazení. Mílle se Suzou zůstávají v černé skupině, já jdu do zelené a Kuzma klesá do modré. Po první rundě jdu zpátky požádat o přeřazení do černé, jelikož jsem si vůbec nezajezdil a jen jsem objížděl pomalé. Holky na recepci mi vyhověli bez problému. Takže pak až do konce opět v černé. Opět je zde poslední runda před obědem a co myslíte, zase to dal do kačera :D. Teď jsem to pro změnu nedobrzdil po cílovce do první zatáčky. Kačírek je tady pěkně hluboký a já se zabořil až po přední blatník. Mohl jsem slézt z motorky a motorka stála pořád rovně J. Tratáci si pořádně mákli a já taky, než jsme ji vytáhli na trávu. Po dojetí rundy koukám na mobil a je tam 2:26:28, opět malé zlepšení a opět v rundě, kdy jsem skončil v kačírku. To je nějaké zakleté! V poledne se jdeme najít do restauračky, dáváme si obědové menu gyros a musím tamní kuchaře pochválit. Cenu už si nepamatuju, ale na naše i s colou něco kolem 170kč. Totálně přejedení startujeme do kvalifikace. Tady se mi zase zadaří a stahuju už bez kačírku na 2:25.9. Na startu to pak myslím, bylo na 8 místo v litrech, jsou tam i 6tky, takže +- celkové na 15 místě asi. Ještě poslední jízdy před závodem vylepšuji čas na 2:25.49.
 Teď už jen čekáme na ohlášení zaváděcího kola. Před závodem jsem si ještě vyměnil zadní pneu za Dunlop GP Pro, kterou jsem si kupoval novou a najel jsme na ní na cestě asi 50km. Mezi tím se jdeme podívat na start rychlíků, kteří jeli závod na 8 kol. My pomalejší to máme na 6 kol. Nervozita stoupá a tak utíkám ještě zkontrolovat, jestli nedošel hajzl papír na wc. Siréna oznamuje start do zaváděcího kola. Vyjíždíme první s Kuzmou, Suzou a Míllkem. Po předjetí Kuzmy dojíždím na start jako první a tak mi aspoň udělali pár pěkných foteček J. Startovní pole se seřazuje a motory burácí! Konečně nám ukazují, že je vše připraveno ke startu. Soustředím se na světla a ty zhasínají hrozně rychle! Start se mi povedl, předjíždím několik jezdců, ale v první zatáčce jsem na venkovní straně a tak mi to někteří vrátí. Ve 4 zatáčce vidím, jak to někdo už přehnal s motivací a jede rovně. Takže jsme zase +1 místo :D. Držím se jedné skupinky a pohybuju se kolem celkového 10 místa. Jedou o trošku pomaleji, ale nedaří se mi je nikde předjet. Zapomněl jsem napsat, že se mi v kvaldě objevil problém s brzdami, jeden pístek se mi nevrací a visí mi brzdy. Což asi byl i důvod nedobrzdění po cílovce. Před závodem jsem se to snažil rozpohybovat, ale moc to nepomohlo. V předposledním kole nedobrzďuji opět :-/, teď pro změnu v 5 zatáčce, ale projedu kačer v pohodě a hned se vracím na trať, dojíždí mě nějaká 6tka a bohužel se špinavými koly ji nedokážu zbytke kola konkurovat někde u cílovky mě předjíždí. Dokončuji závod na celkově 13 místě, ale v litrech jsem na 6tém fleku. Takže spokojenost. Míllek si dojel pro krásné druhé místo v litrech a Suzá zase na třetí v 6tkách J. Kuzma to dotáhl na krásne 10. Takže celkově spokojenost. Co se týče poruch, tak u mě tedy brzdy a nějaké popadané šroubky kapot a plexi. Sůzé se podařilo vytratit zajišťovací matku na primárním kolečku, ta se podařila sehnat a Sůza mohla pokračovat. Horší už to měl Mílek. Tomu asi po třetí rundě, začal vynechávat motor. Rozebral, co mohl, zkontroloval, složil a bohužel zase. Míllek samozřejmě nasraný na celý svět J. Chudák byl ztoho celý bezradnej viz foto J.Pak samozřejmě musel dojít mr. Babynek, aby zjistil, že mu blbne jedno relátko pod sedlem 8-). Relátko přehodil za nějaké méně potřebné (asi za světla) a pak už mu to frčelo. Mílek si nakonec dal 2:14.9 a Sůza 2:16.2. no mám se co zlepšovat…
Míllek a Sůza si šli pro pohárky a já využil situace a vyžebral si svezení na Daytone 675. Pánové to byla paráda. Lehounké to je jako kolo, výkonu to má prakticky jako moje SP a brzdí to díky váze i lepším brzdám dvakrát lépe. Samozřejmě jsem jezdil hodně s rozumem, jelikož nemám na to abych si zaplati opravu J. Odjel jsem něco kolem 5ti kol a řekl si, že to už stačilo. Stihl jsem pak ještě předávání pohárku pro výše dva jmenované a pak už se šlo balit. Odjezd bylo kolem 20h, takže příjezd domů byl až po půlnoci. Mě ráno čekalo ještě přehození kapot a nachystání motorky na sraz a to už víte sami jak to nakonec pro mne bohužel dopadlo … J.
     Zdraví Baby.
2011 - Slovac 8h endurance - 03.07.2011
Na tento závod jsem se začal těšit, už ve chvíli kdy to kluci od Racetracku oznámili. Trošku mě mrzí, že účast Čechů byla tak malá. Protože za ty peníze dostat 2 dny klasického ježdění a pak ještě 8h endurance bylo prostě super.
Já měl trošku trabl s vejfuckama, protože jsem si je nechal opravit u RP-tuning, ale bylo to tak tak. Díky Luborovi a jeho kolegovi z okolí Prostějova. Jinak bych byl bez laufů :). Montáž proběhla až druhý den ráno a trošku jsem se musel popasovat s objímkami. Krapet jsem je měl i přetočené v mezi svodech, takže jsem je nějak dopasoval :).
Počasí a předpovědi nebyly velice přívětivé, ale "Dážďový tien" celkem i zafungoval :D.
Přijeli jsme ve čtvrtek v noci, prakticky jsme nestihli ani vybalit akorát Puškin si postavil stan. Mílek a Suza už byli na místě. Já s Veru jsme si raději ustlali v autě.
Celou noc foukal nárazový vítr a pršelo. Ráno to nevypadalo moc dobře, ale jak se blížil začátek, přestalo pršet a díky větru začala trať i depo rychle osychat. Jinak vítr nás trápil celé 3dny. Nakonec na to doplatil Puškinuv stan. :)
Tréninky byly fajn, začali jsme "honit časy" a užívali si. Půjčil jsme si od Mílka i nové nahříváky a je to něco k zamyšlení na příští rok :D.
V sobotu jsme odjeli večer kvalifikaci, po které jsme skončili třetí od konce s časem 2:33.519. Nicméně pro 8h endurance je postavení na roštu pro nás výletníky bezpředmětné :).
    Já zjistil po dojetí druhé části kvalifikace, že mi to po 3 kolech začalo divně brzdit. Po dojetí jsem zkouknul brzdové desky a krapet mi zmrzl úsměv na rtech. Bohužel je musím vyměnit. Sebou jsem měl jen už jeté desky a po konzultaci jsem nechtěl riskovat tak dlouhý závod. Takže jsem upaloval večer do prodejny co je na okruhu a desky tam byli, ale jen za eura (kartu nebral). Zachránili mě kluci z Racetracku, že mi rozměnili a tak jsem druhý den ráno stihl vyměnit desky a nachystat se na závod.
Startovali jsme ve složení: Mílek (RSV 2007), Suzu (RSV 2003), Puškin (R1 2003) a má maličkost s SP2 :). jo a a taky nemůžu zapomenout na náš catering Veru, která se o mě příkladně starala a měl jsem vždy nachystaný teplý čajík .
Počet jezdců byl na klidnější tempo, času mezi jízdami bylo celkem dost.
Večer před závodem za námi přišli kluci z Rikimoto, jestli bychom s nimi nesdíleli box. Což při nákladech cca 300kč/os byla dobrá nabídka. Takže jsme sbalili párty stan a vše jsme přesunuli do boxů. Hodně nám to ulehčilo konečné balení a byl to i dobrý komfort.
Kluci z Rikimota jeli jen ve dvou a za to mají teda můj obdiv. Taky si zažili své chvilky při přezouvání :).
Takže start proběhl bez problému, na startu byl Puškin a Suzu mu podržela moto :). Počasí bylo takové nijaké. Proto jsme Mílka přesvědčili, ať si přezuje na mokré (měl dvě sady ráfků). Chudák kluk si to přezul ještě asi 3x :D.
Suzu nastoupila po Puškinovy a bohužel měla pád, nic se jí skoro nestalo, jen pár odřeni a to bylo důležité, po malé opravě moto naskočila zpátky do sedla a byla náš klíčový hráč při oznámení Wet Race :). Počasí vydrželo skoro 6h, pak začalo jemně poprchávat, ale ještě se neleskla zadní kola a gumy drželi stále solidně. Zajel jsem do depa a vyjel na trať Puškin, který mel slicky, ten musel jít dříve z tratě, protože začalo už pršet víc. Jelikož zrovna měl opět Mílek nasazené suché, tak jsme na trať vyslali Suzu s drážkovýma klasickýma Sportmaxama, která měl úkol vydržet na trati, než Mílek přezuje. Povedlo se celkem rychle a tak šel na trať Mílek na mokrých. Zbývali cca 2h do konce, jelikož by to Mílek sám neutáhl, tak jsem rychle sundal disky a pádil jsem si je nechat přezout za slovákem, který mě obral o 16 éček :-/. Tak druhé přezutí jsem teda ještě neměl. Stihl jsem to tak do půl hoďky a šel jsem pak střídat Mílka, mezitím začalo pršet už fest. Největší problém byl po 3 horizontu v pomalé levé, kde bylo docela dost vody. Na posledních cca 40min jsem šel na trať já. Za poslední prachy na čipu jsem si dolil benzín a vyrazil jsem na trať. Gumy fungovaly perfektně a začal jsem dost zrychlovat (na vodě a na mokrých pneu se mi celkem daří) :). Nejlepší čas jsem si na vodě dal cca 2:46 (to byl první čas na suchu v pátek :)).
    Můj best byl 2:32:902 na suchu. Motorka, ale nebyla úplně v cajku, v pomalých zatáčkách jsem se s ní pral a dost jsem ztrácel. Rychlé úseky byly v klidu.
Tak 4 kola před koncem jsem zjistil, že mi svítí hladové oko, už to nemělo cenu zastavovat a jen jsem na boxovku signalizoval, že mám málo benálu. V boxech préj nastal zmatek a rychle se chystala Mílkova motorka s Puškinem, protože Mílek už byl převlečen. No já hodně zpomalil a šetřil drahocenné mililitry. V posledním kole, jsem se držel jednoho němčoura a při nájezdu na poslední horizont, kdy jsem viděl, že na časomíře svítí samé nuly, tak jsem zatáhl ještě s vidinou jednoho předjetí za plynovou rukojeť. V poslední dlouhé vracečce před cílem mi motor zhasl! V hlavě mi to začalo urputně pracovat. Už jsem se viděl jak dotlačuji motorku do cíle po vlastních. Nicméně po narovnání motorky na cílovce se motorka ještě na poslední doušek benzínu zapálila a já jsem stihl vytočit 1 a 2...s mega úlevou jsem projel cílem a cca 15m za ním motorka kompletně chcípla :D. Do depa jsem pak dojel za jásotu teamu na odtahovce a to bylo poprvé, kdy mi to vůbec nevadilo :D. Skončili jsme na pěkném 16. místě.
Babynek
2010 - Prochcany MOST + 3h endurance - 13.09.2010
Nechal jsem se překecat na dvoudenní okruhové jezdění v Mostě a budu na to asi dlouho vzpomínat
 . Jeli jsme pěkně nabalení - 3 motorky na vůzku a plná Octávice věcí po našem národním tankodromu skrz celou republiku. Už tohle byl zážitek, který se nám vrátil na cestě zpátky. Dorazili jsme v neděli za krásného slunného a teplého počasí. Akorát se dojížděli CECky, takže jsme to trošku okoukli. Já měl spaní zařízené v Ústí u kolegy, takže jsem večer hopsnul na VTR a upaloval za teplou večeří a peřinami. Milek a Zuza zůstali na noc v autě :). Ráno už to nebylo tak veselé jako včera, nicméně, ještě to nevěstilo nic zlého. Po ranní očistě jsem se vydal zpět do Mostu. Už na benzínce na mě padly tři kapky a znejistěl jsem.
  Po dojetí na okruh, jsem pozoroval už zdálky oblačnost nad Krušnými hory, která se začala převalovat na českou stranu.
Tady musím Milkovi krapet poděkovat, páč mi přepustil první jízdy a tím pádem jsem to já a Zuza ještě stihli za sucha. Následně začala mega průtrž mračen. Prakticky lilo až do večera bez přestávky. Takže jsme se na ostatní jízdy vyprdli a řekli si, že zítra to snad vyjde. Navíc nás čekala přeci 3h endurance.
Večer se nebe jakž takž vyčistilo a já mohl skoro za sucha odjet zase do Ústí.
Ráno jsme se probudili do šílené mlhy...no tož jasné; v noci vlhko a zároveň teplo, navíc ústecká aglomerace mi připomínala naše rodné Ostravsko. Takže si moje plíce užívaly prakticky domáckého vzdoušku.
Vše se opakovalo jak přes kopírák ze včerejška. S tím rozdílem, že jsem první jízdy gentlemansky (hehe) přenechal Milkovi, který stihl zajet jednou na suchu, no a pak opět slejvák jako prase. Bohužel už začala zároveň i kvalifikace, takže jsme museli aspoň něco zajet. První kvalda odjeta na silničních Quallifier II. Jelikož to vlastně nikdo nestihl přezout na mokré. Jaké bylo moje překvapení, když jsem četl výsledky první kvaldy a tam jsme figurovali na 3. místě
 ...no probuzení přišlo po třetí kvalde (druhé jsme se nezúčastnili), kdy jsme skončili na 7. miste, trošku se nám podařilo porychlit, ale bylo to spíš o tom nepadat  . Pak padlo rozhodnutí přezout na mokré. Moje a vlastně i Milkova první zkušenost na mokrých pneu. Sranda byla když přisel Odstřelovač a začal rýpat do data výroby našich "lehce" jetých pneu :). Prej, když to nemá DOT tak to je vyrobené před rokem 2000, to se nemuselo vyrážet na bok pneu :D... s tímto krásně nabytým pocitem jistoty jsem šel na start. Teda první bylo zaváděcí kolo a zkušební start.
První ohmataní mokrých pneu vypadalo zajímavě. No ale čekaly nás 3h...takže se uvidí!
Seřazený naproti motorek jsem čekal, až ten celý cirkus začne.
Přišlo odmávnutí a všichni se jak splašení rozběhli k motorkám. Já to bral raději klidnějším tempem, protože jsem nechtěl ležet v první zatáčce v gumach...
  No abych to nějak shrnul, větší polovina mě několikrát předjela, ale občas se něco podařilo předjet :D, třeba nějakou 6tku nebo Plejbovo Tuono, ale jinak hlavně nic nehrotit. Po cca 3/4 hodince byla v plánu předávka, zafičel jsem do depa a předal žezlo Milkovi. Pak zase střídaní a další kilometry totálně prochcaný od hlavy až k patě. U dalšího střídaní dojíždím k prázdnému boxu a koukám, že přibíhá Mílek, vítr nám totiž krapet pozohýbal a vyrval party stan :-/. Ke konci konečně přestalo pršet a trať v některých místech začala osychat, konečně mě to začalo zase bavit :). Během závodu vyjel asi tak 3-4x safety car kvůli pádům, ale nic vážného se nikomu nestalo. Konec připadl zase na mne a tak jsem naskočil do poslední půl hoďky. Už předtím jsem si všiml změny zvuku motoru a vše se následně ještě prohlubovalo. V posledních třech kolech už to byl poradny rachot. Jen lehkým pohledem jsem si potvrdil mé obavy a to, že se mi přepálily karbonové obaly výfuku a mam tam díru jak do Macochy. Bože, moje Akrapy - asi mě trefí... Paradoxně v posledních kolech jsem začal nejvíce zrychlovat a trať už v té chvíli byla tak z 30% vysušena v ideální stopě.
Po dojetí do depa jsem koukal, jak se mi vata z výfuku krásně namotala ještě do zadního kola. Konečné 10. místo je prakticky jen tím, že jsme to dojeli, což se jiným nepovedlo.
Cesta zpátky a baleni byla taktéž maso a druhy den v práci jsem měl co dělat ať nesliním na klávesnici
 Babynek
   2010 - SLOVAKIARING 12-13.7. 2010
Začalo to v neděli ráno, kdy jsem si vyzvedl od kolegy dodávku a jel jsem se nabalit. Zmiňuji to pro to, že jsem udělal jednu z pěkných blbostí, které mě budou pěkně dlouho štvát, protože jsem si vzal kurty, které nebyly úplně v pohodě. Těma jsem uchytil přední brýle a bohužel na kruháči mi kurt praskl a motorka letěla v dodávce na bok . Štěstí bylo, ze jsem tam měl položené nové gumy, které zmírnili pád, ale podsedlovka mi bohužel narazila do blatníku a malinko se mi vzadu naštípla. Takže po asi 15min sprostého nadávání, jsem to jakž takž uchytil a hybaj ke kámošovi pro nové kurty. Pak už jen vyzvednou party stan, kolegu s RSV a jeho slečnu a pádilo se směr Žilina a po dálnici do Sence.
Dojeli jsme něco kolem 18h, z naší skupiny jsme byli jedni z prvních. Rozložit stan, vytáhnout moto, udělat si spaní na noc a hybaj na pivko do restauračky, která byla uvnitř fajně klimatizovaná. Dostali jsme od obsluhy upozorněni na komáry a tak přisel na řadu repelent. Nakonec dojeli i organizátoři a tak jsme se přesunuli na pivko zdarma (Plzeň) a grilované klobásky. Pojedli jsme, vzali do ruky kelímky a už skoro za tmy se vydali projit pešky trat.
  Proběhlo symbolické zalehnutí do kačeru, které nás mělo ochránit. Ukázalo se, že tento rituál si příště zopakujeme.
Něco kolem 2h ráno jsme nakonec řádně posilněni zalehli, já venku po důkladném prostříkaní všeho kolem Biolitem. Někteří komáři, ale byli celkem imunní i na tenhle hmyzí power.
Ráno se šlo na věc. Já si ještě potřeboval nechat přezout gumy, takže jsem kluky z JANPET už otravoval jen, co otevřeli box. Nahodili mi úplně nové Qualifiery II a šlo se do první jízdy. První dvě kola nás vedl Pepa Sršeň, jelikož nový okruh nikdo pořádně neznal, tak aby nám ukázal stopu. Já byl nejdřív krapet vyjukaný, že jsem šel do C skupiny, ale potom se to ukázalo jako dobrá volba.
Takže první jízdy odkroužené a první škrtnuti kolínkem. Přijel jsem vytlemený jak masařka na plexi. Pak už to mělo rychlý spád, povinně se napít, polit se kompletně studenou vodou a vyčkávat na další jízdu. S každým kolem jsem si to užíval, čím dal tím více. Odpoledne byla menší pauza a šlo se opět na to. Kolega půjčil své polovičce (Zuze) RSV, tak si sjela dvě dvacetiminutovky, aby nepřišla zkrátka.
Já koketoval s myšlenkou, že si půjčím KTMky, ale pak jsem se na to vyprdl, což je možná škoda. Půjčovali to jen na základě papíru, kdy bych cáloval, jen to co bych případně rozbil. Cely den se grilovaly klobásy a točil se Birell. Navíc byla možnost si nechat zdarma nastavit od Halbicha podvozek a to jsem samozřejmě taky nevyužil.
No kluci od pneu mi nafoukly gumy na 2.0 2.0 aby jsme pak mohli laborovat, jelikož teplota tratě vyšplhala na hodnotu kolem 57°C a vzduch byl myslím max. 44°C nechal jsem si upravit následně tlak při zahřátých pneu na 2.0 a 1.9, bohužel jsem z toho měl divný pocit, tak jsem to nechal vrátit zpátky. Ani jednou mi guma neuklouzla a to jsem brousil už i stupačky.
V posledních jízdách už jsme to koleno dával skoro v každé zatáčce, okruh je to nádherný (sice v jednom miste trosku zvlněny myslím, že po prvním horizontu). Horizonty jsou opravdu na srdce, hlavně první, když člověk neví, že musí do něho najet středem a druhy, kdy je třeba brzdit těsně před horizontem, jinak se motorka odlehčí a už do další ostré pravé nejde dobrzdit. Díky tomu zže je okruh variabilní, tak je tam úniková zóna, takže nebyl problém. Nějaké ty pády byly, ale snad se nikomu nic vážného nestalo.
 Po jízdách jsme sbalili narychlo moto i sebe, protože následující den jsme šli do práce a vydali se se na cestu domů. Byl jsem řádně unaven, když jsem nakonec o půlnoci dorazil domů. Každopádně organizačně to bylo vymakané a trať byla nádherná. Pokud se vydaří, rádi bychom si to ještě jednou letos zopakovali.
Babynek
|
